Myslíte si, že elektrokolo je jen pro ty, co nemají takovou výkonnost. Nebo jen pro starší lidi? Tak to jste na omylu. Přesvědčit vás může tento článek, ve kterém se o své zkušenosti podělila naše spokojená zákaznice Lenka Landová. V naší půjčovně elektrokol si na svojí dovolenou v italských alpách zapůjčila elektrokolo Agogs Tracer Trek.
A soudě podle její reakce, byla velmi spokojená!
S dalšími milovníky jízdy na kole se vydala do italských Alp, kde ujela něco málo přes 300 km a musela překonávat velké převýšení. A to byl vedle klasických jízdních kol velký test pro zapůjčené elektrokolo, které rozhodně nezklamalo.
Jak nám napsala sama velmi spokojená paní Landová: "Ještě jednou děkuji za půjčení a parádní zkušenost. Od této dovolené všem doporučuji, aby si vyzkoušeli, co takové elektrokolo zvládne".
Poslala nám i přehled výletů, které uskutečnila během své 7 denní dovolené:
Dovolená s elektrokolem – Itálie 2014
1.den: Pralongo – Forno di Zoldo – PassoStaulanza – Caprille – Agordo – PassoDuran – Forno di Zoldo= 80 km
3.den: Cortinad’Ampezzo – PassoGiau – Selva di Cadore – PassoStaulanza – Forno di Zoldo – Pralongo= 50 km
5.den: Bormio – PassodelloStelvio – Bormio = 44 km
6.den: PassoMortirolo – Monno – PassoGavia – Bormio= 70 km
7.den: PassoBernina – PassoLivigno – Livigno – PassoFoscagno – Bormio= 60 km
V souboru, který si můžete stáhnout, naleznete původní plán výpravy nazvané Silvini Ski Trab Tour 2014. Tato partička cyklistů si dala za cíl ujet na běžných jízdních kolech více než 1000 km. A to není snadný cíl. Uvedené ujeté kilometry si tak můžete porovnat s plánem. Jde vlastně jen o třetinu původního plánu. Ale není to tím, že by tuto vzdálenost elektrokolo neujelo, ale prostě v náročném horském terénu bylo schopno ujet naplánované trasy jen několik borců. Přiznejme si, že mnoho z nás by v takovém terénu a hlavně profilu tras, odpadlo velmi brzo:) Ujeté kilometry paní Landové jsou zaokrouhlené podle profilu trati.
Elektrokola nás baví a žijeme tím v podstatě každý den a tak nás zajímal nezaujatý názor někoho, kdo jízdu na kole miluje. Cyklista, který na elektrokole seděl poprvé ve svém životě a to ještě v tak náročném prostředí Alp. Rozhodli jsme se tedy poprosit paní Landovou, zda by nám neodpověděla na otázky, které by mohli zajímat i další možné zákazníky, kteří by si rádi elektrokolo vyzkoušeli. Vždyť není nutné si elektrokolo hned kupovat, můžete si ho u nás zapůjčit na víkend, dovolenou, nebo třeba jen na pár hodin a zjistit, jestli Vás elektropohon zaujme.
1. Splnilo elektrokolo Tvé očekávání v kopcích?
Kvůli kopcům jsem si ho půjčovala, takže jsem se těšila, jak mi to pojede. Určitě elektrokolo splnilo mé očekávání hlavně v kopcích. Zároveň mě ale také přinutilo stále šlapat pěkně frekvenčně a držet pravidelné tempo. Snažila jsem se jet co nejdéle na nejnižší stupeň asistence, dokonce jsem zkoušela jet i ze sedla.
2. Máš nějakou připomínku k elektrokolu na vylepšení?
Vylepšení ani ne, samotné elektrokolo je supervylepšení celého výletu. Mluvili jsme o jiných typech elektrokol, která mají dobíjení baterie při jízdě z kopce. To by bylo dobré pro zvýšení vzdálenosti dojezdu. Potom je také otázka asistence, při jaké rychlosti končí, ale to je věc nastavení, které se dá také změnit. Jediná snad připomínka se týká hmotnosti kola. Když se stalo, že mi došla baterka, tak kolo ztěžklo několikanásobně.
3. Doporučila bys svému známému půjčení a vyzkoušení elektrokola?
Jednoznačně! Co jsem se vrátila z Itálie a vyprávěla své zážitky, všem jsem doporučila možnost zapůjčení. Právě v Liberci je ideální prostředí na vyzkoušení, co všechno takové elektrokolo umí a svému jezdci umožní. Slyšela jsem další zkušenosti jiných lidí, víceméně pozitivní, kteří si elektrokolo už koupili a jsou s ním spokojeni.
4. Uvažovala bys někdy v budoucnu o koupi elektrokola?
Ano, to je pravé řešení pro okolí Liberce.
5. Celkový dojem s ježděním na elektrokole?
Pěkný zážitek, příjemné svezení, výborná zkušenost.
První den byl takový testovací, musela jsem se nejdřív naučit na elektrokole jezdit. Myslím tím jezdit tak, aby mi dobře posloužilo, abych především ujela naplánovanou vzdálenost a abych měla dobrý pocit z výletu. Nutilo mě to šlapat jinak, než jsem zvyklá, více frekvenčně (točit nohy) a "nesvěšovat je". Postupně jsem se naučila i šetřit energii (baterii), takže jsem dojížděla do cíle s rezervou.
